Gallery spol. s r. o.
 

 

Antonín Slavíček 1870–1910

Městská knihovna, Mariánské nám.1, Praha 1
od 17. března 2004 do 5. září 2004

Autorka výstavy: Jana Orlíková

 

cara1.gif (114 bytes)



Slunce v lese, 1898, olej
plátno, 90 x 115 cm, Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem


Poslední velká výstava Antonína Slavíčka se konala v Praze v roce 1961. Znamená to tedy, že již dvě generace diváků neměly možnost vidět ve větším výběru díla umělce, který bývá považován právem za jednoho ze zakladatelů české moderní výtvarné tradice. Tuto mezeru by ráda zaplnila GHMP současnou výstavou. Podařilo se shromáždit více než 250 prací a tak lze ukázat Slavíčkův vývoj v plném rozsahu. V té souvislosti je třeba poděkovat všem institucím, které musely často kvůli zápůjčkám na naši výstavu měnit své stálé instalace.

 


Červnový den, 1898
tempera, lepenka, 71 x 105,5 cm, Národní galerie v Praze


Antonín Slavíček (1870–1910) byl již za studií na pražské Akademii výtvarných umění v krajinářské škole Julia Mařáka pokládán za jednu z největších nadějí školy. Ve svých podzimních náladách – obrazech plných melancholie – vyjádřil dobře náladu konce století. Jeho prudká, život milující povaha však potřebovala vyjádřit i životní radost a tak maluje současně slavný Červnový den a řadu podobných obrazů, plných slunce a léta. Všeobecně se předpokládálo, že po smrti profesora Mařáka povede krajinářskou speciálku na Akademii právě Antonín Slavíček. Když se tak nestalo a krajinářská speciálka byla zrušena, přehodnocuje Slavíček svou perspektivu a hledá témata pro svoji práci a místo, které by splnilo jeho krajinářské požadavky. Nejprve zkouší malovat v okolí Hostišova na Táborsku a tam objevuje podhorský kraj s dalekými výhledy a vesničkami na úbočí kopců. Po letním pobytu v Hostišově (1902) objevuje – také na základě četby Raisova Západu – okolí Hlinska, především malebnou vesnici Kameničky, kde se na následující tři roky usidluje. Táhlé terénní vlny, vysoká obloha s krásnými mraky, břízy a jeřabiny vzdorující stálému větru, ale i velebná krása vzrostlého lesa či líbezné chalupy – to jsou témata Slavíčkových obrazů z Kameniček.

 


U nás v Kameničkách, 1904
olej, plátno, 166 x 192 cm, Národní galerie v Praze


V roce 1905 cítí malíř, že inspirace tímto krajem je již vyčerpána a že by opakování nebylo tvůrčí. Zároveň si uvědomuje, že úkol, který si na počátku pobytu v Kameničkách stanovil, byl v jistém slova smyslu nevýtvarný a tudíž nesplnitelný. Chtěl totiž zachytit dojem, kterým na něj zapůsobil těžký a tvrdý život lidí, který mu připadal mnohem opravdovější, než kavárenské mudrování velkého města. Na sklonku svého pobytu v kraji, který si opravdu zamiloval, maluje celou řadu drobných záznamů, jako by si chtěl kraj uchovat alespoň v nich. Tyto krásné obrázky znamenají také změnu malířského rukopisu a větší význam barevné skvrny. Právě toto uvolnění rukopisu mu umožnilo zachycovat mihotavý život Prahy, kam se vždy v pozdním podzimu z venkova vracel a kde byl opravdu doma. Praha se stala dalším velkým tématem jeho obrazů. Ať už to bylo město staleté historie, ustupující v té době někdy nevybíravým nárokům moderního života, nebo životem pulzující tržiště, pražská nábřeží či parkové promenády.

 


Pod Letnou, 1905–1906,
olej, plátno, 24,3 x 34,8 cm, Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem


V roce 1907 se cítil Slavíček již dostatečně zralý na návštěvu Paříže. Byl okouzlen lidským ruchem pařížských bulvárů a jejich barevností. Obdivoval v muzeích díla starých mistrů a pozorně sledoval v galeriích současnou tvorbu. Protože byl sám označován za českého representanta impresionismu, znovu se přesvědčoval, že impresionistické jsou jen některé prvky jeho malování, ale že estetika impresionismu neodpovídá jeho uměleckým cílům.

 


Ve Stromovce / Zahradní restaurace ve Stromovce, 1907
olej, překližka, 18,7 x 24 cm


Po návratu se však pařížský pobyt zhodnotil v barevném uvolnění i v nové chuti do práce. Na podzim se zúčastnil konkurzu na výzdobu pavilonu hlavního města Prahy na výstavě k šedesátiletému jubileu panování císaře Františka Josefa I. Byl mu svěřen Pohled na Prahu od Ládví, který namaloval v jednom zátahu během několika dnů, a byl s ním spokojen. Monumentální obraz v něm vzbudil touhu po další podobné práci a tak si vzápětí, jen pro sebe maluje obraz Prahy z Letné (188 x 390 cm), který se nakonec na Jubilejní výstavě také objevil jako majetek autora. Po těchto dvou monumentálních pracech namalovaných v roce 1908 si odjíždí odpočinout do Hostišova, kde vzniká řada krajin, které jako by se vracely k období Kameniček.

 


Dóm sv, Víta, 1909
olej, plátno, 216 x 187 cm, Galerie hlavního města Prahy


Další práce je soustředěna k obrazu pražské katedrály. Od podzimu 1908 se tématem sv. Víta zabývá a vstupuje tak i do podvědomé soutěže s francouzským impresionismem. Přesto, že existuje řada i monumentálních variant tohoto tématu, nepovažoval je Slavíček za konečné řešení. Další práci přerval potom nemilosrdný osud. Nejprve těžce onemocněla jeho žena, a tak byl nucen přerušit práci a odjet s ní na léčení do Dubrovníku. Tam si na výletě zlomil ruku a po návratu do Prahy, když se vše zahojilo a on odjel s rodinou do Německé Rybné v Orlických horách, jej při koupání v říčce Zdobnici ranila mrtvice. Zotavoval se pomalu a začal malovat drobná zátiší. Pro něj, člověka který kypěl životem, miloval dlouhé procházky a pracoval se sebezničující intenzitou, však život bez možnosti volného pohybu nebyl možný. Proto si 1. února 1910 zvolil dobrovolnou smrt.

 


Žamberecká silnice, 1909, nedokončeno
olej, plátno, 90,5 x 99 cm, Národní galerie v Praze


Slavíčkovo dílo je vzrušující nejen výtvarně, ale pozoruhodný a neobyčejně dramatický je i jeho umělecký osud. Celý život sledoval základní příkaz ke pravdivosti vyjádření a opravdové vnitřní angažovanosti a proto v jednotlivých etapách nemilosrdně opouštěl získané jistoty. Pro opravdovou tvorbu potřeboval vnitřní napětí a vztah k námětu. Právě tato opravdovost a intenzita, byť někdy provázená i neúspěchy, činí ze setkání se Slavíčkovým dílem zážitek.

 

 
cara1.gif (114 bytes)
 
POŘÁDÁ

 

GENERÁLNÍ PARTNEŘI

 

PARTNEŘI

 

MEDIÁLNÍ PARTNEŘI