Gallery spol. s r. o.
 

František Tichý  

Galerie hlavního města Prahy, 
dům U Kamenného zvonu,
Staroměstské náměstí 13, Praha 1

20. 11. 2002 – 2. 3. 2003

cara1.gif (114 bytes)

 Otevřeno denně kromě pondělí od 10 do 18 hodin

Vstupné: 100 Kč
Snížené vstupné: 50 Kč

Prohlídka výstavy s lektorským výkladem 
každou sobotu v 10.00 hodin a každou neděli v 15.00 hodin.

cara1.gif (114 bytes)

 

Dílo malíře, kreslíře, grafika, ilustrátora a divadelního výtvarníka Františka Tichého (25. března 1896 - 7. října 1961 v Praze) bylo obdivováno již za jeho života a patří do zlatého fondu českého moderního umění. Protože nebylo již dlouho v Praze představeno ve všech složkách a v celé své šíři, je současná výstava koncipována jako přehlídka zahrnující kromě volné tvorby také velmi působivou a kvalitní sekci knižní tvorby, dále ukázky plakátů, šperků a práci pro divadlo, které se Tichý věnoval již od svých počátků.

 

Hrazdaři, 1930
kvaš, papír, 46 x 36,5 cm
soukromá sbírka

 

Hlava klauna, 1931
kvaš, papír, 53,2 x 37, 2 cm
Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem

První část výstavy, rozsahem nevelká, reprezentuje období před Paříží a předvede ukázky portrétů, zátiší a první doteky se světem cirkusu a kejklířů, nichž malíř hledá vlastní, osobitý výraz, ale stále ještě naráží na technické obtíže, zejména v oblasti malby. Přesto se v některých pracech již začíná projevovat lehkost, kreslířská virtuozita a osobitá nota.

 

Cachan, 1930-1931
olej, plátno, 35,5 x 82 cm
soukromá sbírka

 

Klaun Grock, 1932
tužka, uhel, kvaš, papír, 34,5 x 19,2 cm
Muzeum umění Olomouc

 

Bílý cylindr (Kouzelnické zátiší), 1933
olej, plátno, 41 x 59 cm
Národní galerie v Praze

 

Pařížské období (1930 - 1935) je vrcholem Tichého tvorby. V Paříži získal Tichý technickou jistotu (vliv Seuratův, Redonův a starých mistrů - zejména rokokové malby). Zde zformuloval všechny své hlavní námětové okruhy -  býčí zápasy, ulice, zákoutí a střechy Paříže, svět cirkusu i pouličních a hospodských kejklířů i portréty blízkých. A samozřejmě zátiší, která chápal jako jednu ze základních malířských úloh.  Na výstavě jsou ukázky všech hlavních témat této doby. Je na nich vidět, že Paříž a vůbec zážitek Francie, její kultury a krajiny, byly základním kamenem Tichého malířského dozrání a největší inspirací jeho velmi osobní cesty.

 

Břichomluvec, 1934
olej, tempera, papír, 52 x 38 cm
Západočeská galerie v Plzni

 

Hlava Klauna (Fratellini), 1937
olej, plátno, 37,5 x 23,3 cm
Národní galerie v Praze

 

Commedia dell´arte, 1938
kvaš, lepenka, 64 x 94 cm
Muzeum umění Olomouc

 

Třetí oddíl výstavy zahrnuje práce od návratu v roce 1935 do roku 1945, které intenzivně a úspěšně rozvíjejí zkušenosti přivezené z Francie. Tematicky přistupují k již jmenovaným ještě náměty z Nového zákona, commedie dell'arte, Dona Quijota a Paganiniho. V tomto období se také umělec začíná soustavně věnovat grafice. Suverénní znalost výtvarných technik umožnila Tichému bez obtíží přecházet z jedné do druhé a velmi neortodoxně je spojovat. Vždy však ve službě vlastnímu tvůrčímu záměru. Byla to doba velkého pracovního vzepětí a největších úspěchů. Korunovalo ji jmenování profesorem Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. 

 

Krasojezdkyně, 1957
uhel, akvarel, papír, 19,5 x 30,6 cm
Alšova jihočeská galerie, Hluboká nad Vltavou

 

To otevírá závěrečnou část výstavy, kde pokračují všechna Tichého témata, ale přibývá ilustraci a drobných příležitostných grafik. Vůbec podíl grafické tvorby v Tichého díle s věkem vzrůstá. V této etapě byl zbaven pedagogického místa (1951) a jeho dílo bylo označeno za formalistické. Přes obecně tradované mínění, že závěrečná etapa znamená v jistém smyslu pokles kvality, se pro výstavu podařilo najít řadu prací, které ukazují, že ve šťastných tvůrčích okamžicích dokázal Tichý až do konce života vytvářet mistrovská díla. V této době také vytvořil své nejvýznamnější jevištní realizace (Aida, Petruška v Národním divadle 1948).

         František Tichý byl pozoruhodným solitéerem našeho výtvarného umění. Vědomě navazoval na klasické umění v důrazu na dokonalé řemeslo, dával je však do služby velmi současné a osobité výpovědi. Svět cirkusu a svět divadla zobrazovaný  tak často v umělcově díle je zároveň podobenstvím o podstatě umělecké tvorby. Chápal ji jako vrcholný okamžik, v jehož zářivé lehkosti nesmí být vidět usilovná práce, která k němu vedla.

         Podařilo se shromáždit rozsáhlý soubor ukazující většinu slavných Tichého prací a zachycující důležité momenty jeho tvorby. Výstava se mohla uskutečnit díky spolupráci řady galerií, které zapůjčily Tichého díla ze svých fondů. Jsou to především Národní galerie v Praze, Galerie moderního umění v Roudnici, Galerie Benedikta Rejta v Lounech a Muzeum umění Olomouc. Také další galerie a řada soukromých sbírek přispěly zápůjčkami k co nejúplnější prezentaci autora.

 

cara1.gif (114 bytes)

autor výstavy Jana Orlíková

 

odborná spolupráce:   Tomáš Winter,
Polana Bregantová,
Vlasta Koubská

 

koordinátor výstavy: Marie Rakušanová

 

autoři instalace Tomáš Štajnc, Jana Orlíková

 

grafická úprava: Světla Kořánová

 

asistentka výstavy: Marta Nožková

cara1.gif (114 bytes)

Generální partner

 

   
Partneři
   

Mediální partneři


cara1.gif (114 bytes)